Bojíme se vizuálního ticha?

Bojíme se vizuálního ticha?


Žijeme v hyperaktivní době. Jsme zcela zahlceni informacemi. Nedokážeme již vnímat ticho. Je to údajně problém současné civilizace, bojíme se ticha. I toho vizuálního ticha. Prostor kolem nás zahlcuje vizuální a digitální smog. Těch smogů je podstatně více, např elektromagnetický, světelný či vzdušný. Zůstaňme u toho nám blízkého. Vizuální smog, města přeplácaná nevkusnými reklamami, obarvené výtvory graffiti, budovy v centrech měst vypadající jako dětské omalovánky. Graffiti původně v 60.,70. letech vzniklo v amerických městech jako symbol vzdoru, gesto, kdy si mládež z předměstí brala město, ve kterém vznikly odlidštěné zástavby zpátky. Graffiti mělo jasnou funkci. K nám se se dostalo v 90. letech jako móda, vytvářející většinou nevkusný dekor.

Něco podobného se dá říct o fotografii. Přišel mohutný rozmach digitální fotografie. Jsme zahlcení fotografií. Říká se tomu digitální smog. Dnes fotografuje každý a každý se pasuje do role úžasného fotografa. Jsem také účastníkem tohoto digitálního smogu. Nespočet sociálních sítí, které primárně slouží k manipulaci s lidmi. Milióny obrázků denně nahrávaných do nekonečných cloudových prostor jsou jen binární čísla. Bez duše a jakéhokoliv poselství. Prospěch z nich má snad jen umělá inteligence, strojově se učící manipulovat s masami. Umělé algoritmy nám pak vnucují jejich verzi vesmíru. Již spoustu let nepoužívám televizi. Je zahlcena reklamou a hromadou braku. Není snad možno jinak při takovém množství programů. Bohužel internet na tom není o mnoho lépe. Ano, používám některé sociální sítě. Po složitém filtrování je možno ten vizuálně-digitální smog částečně zvládnout. Ano, musím přiznat, že díky těmto sítím jsme získal hodnotné kontakty, které by mi jinak pravděpodobně unikly. S trochou snahy se tedy dá tento digitální smog zvládnout. Anebo prostě vypnout počítač.

Přesto si myslím, že stále vytváříme mnoho – zahlcujeme se fotografiemi a sázíme na prvoplánový úspěch. Nejsme ochotni věnovat krapet více času výběru, anebo jak říkal Josef Sudek “nechat ty fotky uležet”, abychom ostatním nabídli raději méně než více, ale hodnotnějšího. Pokud mi bude dáno být tady za dvacet let. jsem zvědav, jak se svět vyrovná s vizuálním a digitálním smogem..

František